Někdy mezi druhým a třetím rokem začíná u dítěte tzv. období vzdoru. Toto období je často doprovázeno různými scénami, záchvaty vzteku, pláčem a odporováním. Každé dítě to projevu jinak, někdo více, někdo méně.
Téměř ale každý rodič přiznává, že toto období u dítěte proběhlo. Řekli jste si, že to, co mezi 2. a 3. rokem propukne, může trvat klidně i další 2 nebo 3 roky. Většinou vzdor končí, než jde dítko do první třídy základní školy.
Jak s těmito stavy pracovat? Abychom Vám to přiblížili, často tyto vzteklí jedinci končí v pláči na zemi, odporují rodičům, hádají se, neposlouchají, atd. Nejdříve je důležité udržet nervy na uzdě. Rozumíme Vám, že cítíte velký tlak, frustraci a neschopnost danou situaci vyřešit.
Pokud Váš potomek předvádí scény tohoto typu, je potřeba obrnit se trpělivostí, pochopením a pevnými nervy, protože se bude jednat o velmi náročné období. Nesmíte se nechat unést a reagovat přehnaně.
S Vaším potomkem mluvte, ukazujte mu, že ho milujete, že mu vždy rádi pomůžete a že na tomto světě není sám. Je to to jediné, co chce slyšet. Určitě si ale nastavte nějaké hranice, nad které už budete jeho chování považovat za nevhodné, neslušné u už přes čáru, moc excesivní.
V případě, že pohár hořkosti přeteče, musíte přesně vědět, co uděláte a jak se budete chovat. Dobrou a užitečnou metodou je tzv. počítání do tří, kdy pak tento vztek končí. Jestliže to nestačí, můžete dítě například odvést do jiné místnosti, dokud se neuklidní.
Vždy si po této scéně promluvte a definujte si, co se vlastně stalo a co tuto situaci vyvolalo. Povíme Vám to upřímně, čím lépe se této situaci postavíte a čím lépe ji vyřešíte, tím dříve období vzdoru skončí.
Ne nadarmo se říká, že děti jsou našimi odrazy a i v tomto případě to trefně platí. Vy nemůžete čekat, že, když nebudete sami v klidu, naše dítka v klidu budou a nebudou se stresovat. V životě je potřeba udržovat klid a rovnováhu, i když se Vám bude zdát situace sebevíc zoufalá.